Milý čtenáři,
Vždycky jsem chtěla napsat knihu,jen jsem nevěděla jak a kdy se budu cítit natolik odvážná,abych k tomu činu přistoupila.Už tak nějak odmalička jsem inklinovala ke knihám a psaní a bylo spoustu lidí ,kteří mě přesvědčovali  ,abych psala.Jenže v každém  období života každého z nás jsou chvíle,kdy naprosto nevěříme tomu ,co nám říká naše okolí a nebo my sami si nevěříme natolik,abychom dokázali zrealizovat svoje sny,zakořeněné někde hluboko v naši mysli.
A jednoho dne přijde den,kdy zjistíte,že by snad už moh nastat ten kýžený den a vy nějak intuitivně cítíte,že to prostě musíte udělat,nečekat,že to přijde samo a nevymlouvat se na to či ono.
Musím přiznat ,že ještě stále si zcela nevěřím a někdy vyvstávají pochybnosti,zdali to,s čím se chci podělit se čtenáři má určitou hloubku a bude umět čtenáře vtáhnout do děje.----------zdali můj způsob vyjádření myšlenek bude natoli fundovaný,aby každý pochopil,co tím chci říci,k čemu čtenáře naviguji a pod.
Ale asi jsem dítě štěstěny a snad i díky všem náhodám jsem ,našla pár lidiček,kteří mě podporují a pomáhají mi k naplnění mého snu.Za to všechno jsem velmi vděčná a jen doufám,že jednoho dne všem těm andělům v lidském rouše ,budu moci vše vrátit a radovat se s nimi z každého úspěchu.

Mé jméno je Nataša Stárková a narodila jsem se v roce 1962 na Slovensku V roce 1966 jsme se přestěhovali s rodiči do Čeaké republiky,do malé vesnice Vranová Lhota  ve Východočeském kraji ,  sedm kilometrů od hradu Bouzov v rodinném domku společně s babičkou .V
tomto domě jsem prožila celé dětství a dospívání i dospělost a to ž do roku 1991,kdy jsem se vdala a odstěhovala se  k manželovi,v té samé vesnici.
Ze začátku jsem si myslela,jak je to ideální,když jsme spolu dokázali překonat všechna úskalí,nastražená do našeho života.
Jenže v životě nejde vždy vše podle našich představ .Už jen ten fakt,že jsme byli každý z jiného prostředí,jiné národnosti,a ještě k tomu jsme měli z předcházejícího vztahu děti,náš vztah prošel zatěžkávajícími zkouškamiaJjen díky podpoře mých rodičů a mé tvrdohlavosti,jsme spolu zůstali a vychovali naše dva kluky a dceru.Samozřejmě zásluhu má na tom všem i můj manžel,bez jeho náklonosti a vůli se přizpůsobit,bych dnes nemohla psát o tom všem ,co jsme prožili a jak jsme si prodělai těžkosti ,chvíle radosti a štěstí.
Nesmím zapomenout i na všechny ty kteří mi rozšířili obzory a ukázali i jiné stránky života,jmenovitě mistra reiky pana -Víta,který mě zasvětil a vedl moje uvědomnění si vlastní osobnosti.Naučil mě vnímat samu sebe jako osobnost a otevřel mé skryté vlohy díky zasvěcení do reiki
Mohla bych pokračovat ještě dále a jmenovat tu spoustu těch osobností,kteří ovlivnili moje vnímání života.....bylo jich nespočetné množství...
Snad bude stačit,když poděkuji těm nahoře,že mi ty lidičky poslai do cesty ,abych se od nich učila,co je správné a co je v životě nejdůležitější.

Děkuji vám všem.




















jjsem  velký optimista a přes veškeré mé bolístky,s kterými se chci se čtenáři podělit ve své knize,i nadále jím zůstávám a věřím,že dokáží byt jen