Vracím se v myšlenkách do dětství,Samozřejmě jej považuji za to nejhezčí,jaké jsem mohla mít.A proč?
Protože jsem měla ty nejlepší rodiče.
Zřejmě jsme to asi my děti vnímaly každý jinak,ale já byla štastná. měla jsem to nejdůležitější.-lásku a podporu svých rodičů.věřím,že to bylo to nejdůležitější,co jsem od těch dvou lidiček dostala a co nyní,když už mám svoje děti,předávám zase jim.
 To samé se snažím předávat i svým sourozencům,i když jsme už všichni dospělí a máme své rodiny.
Rodiče už mezi námi dávno nejsou a já to beru jako moji povinnost pokračovat v tom,co považoval můj tatínek za důležitou věc.A to je láska,pochopení  v rodině.
Nevím jestli se mi to daří,ale doufám,že všichni moji nejblížší to cítí a ví,že jsem tu pro ně za každých okolností.Zvláště ,když jednoho z nás něco negativního postihne.
Člověk některé věci nemůže změnit,prostě se to stane a záleží hodně na tom,jak je člověk silný.Jak se dokáže porvat s vzniklým problémem.Nejsme všichni stejní .
Bolest nad ztrátou někoho ,koho jsme milovali jistě není nic přijemného.Zvláště když víme ,že jsme mu obětovali mnoho let,milovali jej a mysleli si ,že je to do konce našeho žovota.
Co asi probíhá  v hlavě člověku,který se rozhodne udělat za minulostí tlustou čáru a chce začít s někým,kdo nemá ani potuchy,co je vlastně slovo manželství..
Je mi toho člověka líto a vlastně k němu nemohu vysílat negaci,Bere mi to sílu,kterou mohu věnovat tomu druhému.Tomu,kterého znám od dětství a který je mi bližší a miluji ho,protože je to můj bratr.A je to venku....Ano,je to tak.
Těžko snáším ,když se můj bratr trápí .Bolí mě usrdce,když vidím,jak mu stékají slzy a cítí se sám a bezmocný jako dítě.Tak ráda bych chtěla odejmout Tvoji bolest bratříčku......
Prosím Boha,aby Ti pomohl a Ty našel klid a mír v duši.Našel si sílu pokračovat ve svém životě opět s úsměvem na tváři Prosím jej,aby odnal zeTvé mysli zlost a nenávist,kterou ted pocituješ k tomu,kdo ti to způsobil.Věřím,že víš,že jsme všichni s tebou ,tvoji sourozenci,tvoje děti a všichni Tví přátele a lidi,kteří ocenuji jaký jsi.
Bolest jednoho dne odejde ...... a ty budeš zase můj střelený brácha ,kterého miluji i když jsme neměli vždy nejlepší vztahy.ale jsem ráda,že jsme k sobě našli cestu a držíme spolu.
Vždy si člověk musí najít důvod žít a ty jej zas najdeš .To je moje přání,které posílám do vesmíru.
Věřím,že mě slyší,zrovna ted,když tohle píšu a zhmotní vše ,o co je žádám.
Miluji život,miluji svoji rodinu a lidi,kteří mají srdce na pravém místě.A v dnešní době je to láska,která by se měla šířit mezi všemi lidmi.
Posílám ji všem,kdo moje řádky budou číst.Mějte se fanfárově.Vaše nastasta